Pátek 24. června

Jestliže nás Bůh,
kterého ctíme, bude chtít
zachránit, zachrání nás
z rozpálené ohnivé pece
i ze tvé moci, králi.

A i kdyby ne, vezmi
na vědomí, králi, že tvé
bohy ctít nebudeme
a zlaté soše, kterou jsi
vztyčil, se nepokloníme.
Dan 3,17.18

Tři ohnivzdorní muži

V reakci na sen se král Nabukadnezar rozhodl, že postaví sochu celou ze zlata, a ne pouze se zlatou hlavou. Nechal zbudovat zlatou modlu, která měřila asi 27 metrů. Pak „dal shromáždit satrapy, hodnostáře a všechny úředníky provincií, aby se dostavili k zasvěcení té sochy“ (Dan 3,2).
Tímto způsobem se Nabukadnezar chtěl opět vyvýšit a zdůraznit svoji vlastní velikost. Přikázal: „Jakmile uslyšíte roh, píšťalu, citeru, harfu, cimbál, buben a všechnu tu hudbu, padněte a klanějte se zlaté soše“ (verš 5). „Kdokoli by nepadl a neklaněl se, bude ihned hozen do rozpálené ohnivé pece“ (verš 6). Ta se s největší pravděpodobností používala k pálení cihel a měla tvar úlu.
Jakmile spustila hudba, všichni na pláni Dura se vrhli na zem – kromě Šadracha, Mešacha a Abednega. (Nevíme, proč zde není jmenován Daniel.) Ihned „přišli jistí mágové s obviněním proti Židům“ (verš 8). Nabukadnezar si od těchto vzpurných Židů vyslechl vysvětlení a poskytl jim druhou příležitost. Šadrach, Mešach a Abednego se však nechtěli dopustit žádného kompromisu, a proto se rozhodli čelit trestu. Dříve než je největší siláci z jeho vojska vhodili do pece, nechal ji král rozpálit sedmkrát více (verše 19 a 20). To se stalo pro tyto bojovníky osudné – sežehl je plamen. Ale když král pohleděl do ohně, neviděl tam tři postavy, nýbrž čtyři. Čtvrtý vypadal „jako boží syn (božská bytost)“, kterou později král ještě označil za anděla (verš 28). Tento žhnoucí oheň jim vůbec neublížil; jen je zbavil pout.
I když šlo o pozoruhodný zázrak, přesto tito tři Židé připouštěli možnost, že by je Bůh nezachránil. Věděli, že ne vždy Bůh zvláštně vysvobozuje svůj věrný lid. Pravidlem je mučednictví, vysvobození je výjimka. To, oč tu běží, je věrnost Božího lidu.

Podívejte se také na Dobré jitro a Dobré ránko.