Úterý 21. června

Daniel se však rozhodl,
že se neposkvrní pokrmy
a vínem z královského
stolu. Žádal proto
vrchního dvořana,
aby se těmi věcmi
nemusel poskvrňovat.
Dan 1,8

Danielova strava

Král Nabukadnezar chtěl, aby si židovští královští zajatci osvojili babylonskou kulturu. Hodlal toho dosáhnout tak, že jim poskytne speciální průpravu – tříleté studium kaldejského jazyka a literatury. Do průpravy také patřila zvláštní strava, která sestávala z pokrmů a vína z králova stolu.
Daniel, a spolu s ním i Chananiáš, Mišael a Azariáš, se rozhodli, že tento způsob stravování odmítnou. Vrchní dvořan však s touto žádostí nechtěl mít nic společného. Vyhovět Danielovi by znamenalo neuposlechnout výslovný králův příkaz. Co když se Danielova kondice zhorší, jakož i jeho přátel? Daniel se tedy obrátil na svého komorníka a požádal ho, aby jim po deset dnů zkusil dávat jen zeleninu a vodu. Na konci tohoto testu komorník zjistil, že „vypadají zdravěji a silněji než všichni mladíci, kteří jedli z královského stolu“ (Dan 1,15).
Danielovo rozhodnutí ohledně stravy zůstává záhadou. Bylo navrženo několik vysvětlení. Jednak pokrm mohl být zasvěcen babylonským božstvům. Pavel si však nemyslel, že jedení pokrmů obětovaných modlám škodí; řekl, že „modla neznamená vůbec nic“ (1.Kor 8,4). Možná někoho napadne, že Daniel byl abstinent. Avšak v Danieli 10,3 se dovídáme, že normálně víno pil; zřekl se ho jen v třítýdenním půstu. Snad se tím Daniel vzpíral královu záměru kulturně ho přeladit na babylonský životní styl. Jenže přeladění zahrnovalo nejen stravu, ale také výchovu. Proč odmítl jedno a druhé ne? Možná že maso nebylo košer. Proč pak odmítl i víno? Jiný výklad stojí na myšlence, že přijetí královy stravy by znamenalo potvrzení loajálnosti vůči Nabukadnezarovi. Daniel však později tohoto monarchu nazval „králem králů“ a přisoudil mu titul, který je připisován Bohu (Zjev 17,14). Jinde dokonce říká, že mu sám „Bůh nebes dal království a moc, sílu i slávu“ (Dan 2,37).
Tak záhada přetrvává a možná se vlivem příběhu jiné židovské hrdinky z Mezopotámie – Estery, která se kulturně přizpůsobila – ještě zvýraznila. Bůh požehnal oběma hrdinům, navzdory jejich rozdílnému přístupu. V každém případě není na místě, abychom zpytovali motivy kohokoli.

Podívejte se také na Dobré jitro a Dobré ránko.